Domácí násilí v době pandemie

V březnu roku 2020 v České republice nastala karanténa a lockdown způsobený virem COVID-19. To znamenalo omezení pohybu i omezení styku s jinými osobami. Většina společností a kanceláří přešla na tzv. home office, a lidé tak mohli pracovat z bezpečí svých domovů. Bohužel ne všichni mohou svůj domov nazývat bezpečným místem. 

 

 

Příčiny

Příčinou nárůstu domácího násilí během karantény může být vysoká míra psychické zátěže osob v jednotlivých domácnostech. Tato zátěž je mnohdy způsobena ztrátou práce a následnými problémy v oblasti finančních prostředků a zabezpečení domácnosti. Tím, že jsou osoby velmi dlouho dobu doma a jsou omezeny na základních právech, dochází navíc k velké frustraci, která se nakonec může projevovat samotným násilím a eskalací již vzniklého násilí.

Během pandemické krize jsou oběti násilí velmi často naprosto izolované. Násilník si navíc izolaci oběti může odůvodňovat jako strach před nákazou koronavirem. To pro oběť ve výsledku znamená, že je omezena pouze na pobyt doma, nemůže jít nakoupit a nemůže se setkat s blízkými osobami nebo rodinou, aby nenakazila zbytek domácnosti.

 

Mezinárodní znamení pro oběti domácího násilí

Oběť se tedy mnohdy ani nedostane mimo svůj domov, kde k násilí dochází, a tím pádem ztrácí možnost říct si o pomoc. V roce 2019 Canadian women’s foundation (Kanadská nadace žen) přišla se signálem pomoci, který značí znamení pro žádost o bezpečnou a tichou pomoc. Oběť tento signál může ukázat například na kameru během videohovoru, aniž by musela nahlas promluvit. V případě, že takový signál uvidíte, je velmi důležité okamžitě jednat a zajistit pomoc. 

 

image1

 

Jak postupovat v případě, že signál žádosti o pomoc uvidíte? 

  1. Zavolejte policii nebo jakoukoli krizovou linku, která Vám poradí, jak máte dál postupovat.
  2. Zůstaňte s postiženou osobou v kontaktu.
  3. Jedná se o TAJNÝ signál, nemluvte proto o problému nahlas a nevyptávejte se.
  4. V případě, že má daná osoba nasazená sluchátka, můžete se ptát na otázky, na které lze odpovědět pouze ANO/NE.

Jsou to otázky typu:

  • Chcete, abych zavolal/a na tísňovou linku?
  • Mám zavolat na linku pomoci?
  • Mám zavolat někomu z rodiny, blízkých, kdo by Vám pomohl?

        5. Je důležité nadále zůstat s postiženou osobou v kontaktu.

 

A co vlastně nastane v případě, že oběť nahlásí domácí násilí Policii ČR?

Jakmile dispečink přijme oznámení, ať už od samotné oběti, či osoby blízké oběti, vyšle nejbližší hlídku policie na místo. Hlídka má za úkol situaci na místě uklidnit a zajistit, aby nedošlo k dalšímu incidentu. V praxi to funguje tak, že policie oběť od násilníka oddělí, aby se oběť cítila více v bezpečí a mohla zodpovědět otázky, které policista bude klást. Policisté budou poté převážně zjišťovat, zda se jedná o domácí násilí, nebo jestli šlo o ojedinělou situaci.

Aby mohli policisté oznámení označit za domácí násilí, musí daná situace splňovat následující znaky: opakovanost, eskalace, rozdělení rolí a neveřejnost. Policie bude také prošetřovat oznámení nejen v domácnosti, kde k domácímu násilí mělo docházet, ale i od blízkých osob či sousedů. Policisté mají povinnost informovat krizové intervenční centrum v daném městě a zajistit oběti psychologickou pomoc.

V případě, že bude policisty vyhodnoceno, že se o domácí násilí jedná, mohou na místě využít institutu „vykázání“ osoby. Vykázání osoby trvá po dobu deseti dnů ode dne jeho provedení. Tato doba nelze být zkrácena, a to ani se souhlasem oběti. Vykázaná osoba je povinna NEPRODLENĚ opustit prostor, který byl vymezen policistou, zdržet se vstupu do prostoru, zdržet se styku nebo navázání kontaktu s ohroženou osobou a osobami blízkými ohrožené osoby (například potomci) a rovněž musí vydat policistovi všechny klíče od společného obydlí, které drží.  

Doba vykázání dle zákona o policii trvá sice po dobu 10 dnů, ale soud tuto dobu může prodlužovat až po dobu šesti měsíců. 

 

A jaká práva oběť má? 

Dle zákona o obětech trestných činů (Sb. 45/2013 Zákon o obětech trestných činů) oběť disponuje následujícími právy: Právo na odbornou pomoc, právo na bezplatnou pomoc, právní pomoc a poskytování právních informací, právo na přístup k informacím (poskytnuty PČR, policejním orgánem a státním zástupcem), právo na ochranu před blížícím se nebezpečím, právo na ochranu soukromí, právo na zabránění kontaktu oběti a osoby jí blízké s osobou, kterou oběť označuje za pachatele, podání vysvětlení a výslech vedený osobou stejného nebo opačného pohlaví, právo na doprovod důvěrníkem, právo na peněžitou pomoc. 

Důvěrníkem se rozumí osoba, která oběti bude poskytovat psychickou podporu. 

 

Z výše uvedených informací můžeme vidět, že policisté velmi často bývají prvními osobami, kterým se oběť svěří. Je tedy důležité, aby uměli v těchto situacích správně reagovat. Pokud budou policisté umět lépe komunikovat s obětí, bude se oběť cítit v bezpečí a zároveň bude mít pocit, že byla vyslyšena a že na jejím hlase záleží. Je tedy velmi důležité dbát na školení policistů v práci s oběťmi, a to i proto, aby nedocházelo k dalšímu traumatizování obětí, například nevhodnými dotazy

 

Statistiky a nepříjemně vysoká čísla

Podle organizací specializujících se na domácí a sexuální násilí (Rosa, ProFem, Acorus) se zvýšila poptávka o služby až o 60 %. Systém tvořený z Policie ČR, odboru na ochranu dětí a intervenčních center zaznamenal více případů, především těch s viditelnými zraněními, které značí fyzické násilí. Bohužel už se tolik neřešilo násilí psychické, které je však jedním z nejčastějších typů domácího násilí. Nebezpečí psychického násilí tkví zejména v tom, že je velmi latentní, ale stejně nebezpečné jako násilí fyzické.

Policejní statistiky za rok 2020 jasně ukazují, že oproti roku 2019 byl menší počet hlášených případů domácího násilí. To může být způsobeno právě tím, že se v mnoha případech jednalo o násilí psychické. Oběti tohoto násilí mohou mít často pocit, že pokud nemají modřiny či jiná viditelná zranění, tak se o domácí násilí nejedná. Policie tím pádem ani tolik nevyužila institutu vykázání, kterým disponuje.

Bílý kruh bezpečí nezaznamenal zvýšený počet hovorů, avšak změnila se délka a intenzita telefonátů. To potvrzuje výše zmíněné psychické násilí, u kterého je potřeba ještě větší psychologické podpory. 

Podle ProFemu narostla během první koronavirové vlny poptávka o služby až o 50 %. Během září roku 2020 došlo k dalšímu nárůstu o 20 % a obdobná čísla se opakovala i v říjnu téhož roku. Dochází tedy k naplnění kapacit i samotných organizací věnujících se pomoci v oblasti domácího násilí.

 

Organizace a kam se obrátit

V České republice máme spoustu organizací, které se orientují na pomoc obětem domácího a sexuálního násilí. V případě, že někdy uvidíte signál žádosti o pomoc, který je ukázán výše, případně pokud Vy sami jste obětí domácího násilí, nebo se Vám někdo svěří, že se doma něco děje, neváhejte kontaktovat následující linky: 

POLICIE ČR – 158

ProFem – chatové, on-line a telefonní právní poradenství (608 222 277) Praha, Příbram, Benešov

Rosa centrum – Facebook a telefonní linka (739 709 764; 602 246 102)

Persefona – telefonní linka (737 834 345, 545 245 996), e-mail (poradna@persefona.cz), pro původce násilí v blízkých vztazích – telefonní linka (731 442 731), e-mail (bezpecnesouziti@persefona.cz) Brno

Bílý kruh bezpečí – nonstop telefonní linka (116 006)

Pražská linka důvěry – telefonní linka nonstop (222 580 697)

Krizové centrum RIAPS – telefonní linka od 8:00 do 16:00 (222 586 768), telefonní linka od 16:00 do 8:00 (222 582 151) Praha

 

Autorka: Šárka Sýkorová

Korektura: Kamila Bocková