Co je to?
Antidepresiva jsou farmaka využívaná k léčbě nejrůznějších duševních onemocnění. Nejčastěji jsou spojována s léčbou poruchy nálady – depresí, ale jsou efektivní taky například při léčbě poruch úzkostného spektra, bipolární afektivní poruchy, obsedantně-kompulzivní poruchy aj. Antidepresiva mohou být užívána i v souvislosti s chronickou bolestí nebo u terminálně nemocných pacientů.
Jak antidepresiva fungují?
Podle psychiatrů zachraňuje moderní generace antidepresiv miliony životů ročně. Naordinovat je může kromě psychiatra i praktický lékař. V současné době existuje více skupin antidepresiv s různým mechanismem účinku. Obecně by při správné léčbě mělo dojít k postupnému navrácení do normálního stavu a nálady, ke zvýšení motivace a soustředění a zlepšení kvality spánku.
Jak je to s vedlejšími účinky?
Antidepresiva mají v naší společnosti rozporuplnou pověst a v důsledku toho se jich řada pacientů obává, nebo je dokonce odmítá užívat. Ano, i užívání antidepresiv - stejně jako všech ostatních léků - s sebou nese riziko vedlejších účinků, zejména v prvních měsících užívání. Moderní antidepresiva mají ale celkem nízkou četnost výskytu nežádoucích účinků, které navíc bývají mírné a dočasné. Přetrvávající problémy je však vždy nutné konzultovat s lékařem, aby zvážil změnu medikace.
Na co při užívání antidepresiv pamatovat?
Aby byla léčba efektivní, je nutné brát lék pravidelně. Účinky léčby by se měly projevit cca 10.-14. den od jejího zahájení. Léčba antidepresivy je dlouhodobá a není rozumné léky vysadit hned, jakmile se člověk začne cítit lépe (riziko návratu příznaků). Antidepresivum by se mělo vysazovat vždy postupně, během několika týdnů. Záleží na celkové délce užívání, na dávce a typu, obecně však platí, že by pacient měl lék vysazovat pouze po dohodě s lékařem, ne sám.
Antidepresiva a společnost
Antidepresiva spousta lidí nepovažuje za důležité léky. Z části je to tím, že duševní nemoci jsou v naší společnosti bohužel stále bagatelizovány. Diskuse o antidepresivech se dostala do stavu, kdy v ní místo důkazy podložených studií převládají spíše ideologické postoje, stejně jako třeba u očkování. Pacienti si také často myslí, že pokud začnou brát antidepresiva, je to důkazem jejich méněcennosti nebo toho, že situaci nezvládají. Paradoxně tak odmítají účinnou a efektivní léčbu, která může zachránit jejich život.
Zajímavosti
- Antidepresiva berou daleko častěji ženy - a to hlavně na deprese a úzkostné poruchy.
- Nejedná se o návykové látky, jak se spousta lidí mylně domnívá. U některých druhů může vzniknout tzv. „syndrom z odnětí,” ten však většinou vzniká jen při náhlém a spontánním vysazení léku.
- Zhruba 5 % světové populace trpí depresí nebo souvisejícím onemocněním.
- Druhá nejčastější příčina smrti u mladých Čechů je v důsledku sebevraždy.
Co neříkat člověku, který bere antidepresiva?
„Vždyť ti nic není, všichni jsou občas smutní.”
Nikdy bychom neměli znevažovat něčí stav, jelikož nemůžeme vědět, čím si daný člověk prochází, nebo s čím se potýká.
„Naše babičky zažily válku a nikdy antidepresiva nepotřebovaly.”
To, že teď máme možnost zaměřovat se více na naše duševní zdraví, než tomu bylo v minulosti, je jen dobře. Léčba nikdy není známkou slabosti.
„Tobě nevadí, že ti to mění psychiku?”
Mýtus! Žádná antidepresiva nemění osobnost člověka.
